COPAK TO JE?

  

 

        Vodnice ?

Chuťově připomíná něco mezi nepálivou ředkvičkou a kedlubnem dá se jíst syrová i tepelně upravená. 

 Nedoporučuje se při zánětech jater a žlučníku. 

Vzhledem ke značnému obsahu vlákniny podporuje střev činnost a vyprazdňování střev.

 

 

Černá ředkev?

                                       Blahodárné účinky ředkve na lidské zdraví ocení lidé trpící nedostatečnou funkcí jater,

chorobami žlučníku, trávicími obtížemi, jako je zácpa, nadýmání a pocit těžkosti po jídle.

Šťáva ze syrové ředkve se doporučuje i při nespavosti a bolestech hlavy,

smíchaná s medem se odnepaměti využívá při léčbě kašle a bronchitid,

podporuje tvorbu žluči a rozpouští žlučové kaménky.

 

 

Patisón?

Patison je jednou z mnoha odrůd dýně, má tvar disku, jehož povrch může být různě zvrásněný.

Jeho chuť je vynikající a vzhledem k vlastnostem bývá doporučován i do jídelníčku těch nejmenších.

Patisonový disk se skládá z 90% z vody.

Zároveň ale obsah sacharidu v patisonu je minimální, a proto si jej pochvalují všichni vyznavači

racionální stravy nebo osoby držící různé redukční diety.

 

 

Rozmarýn?

Rozmarýn je vhodné použít při nadýmání, poruchách chuti a špatném trávení.

Může pomoci také rekonvalescentům.

Rozmarýn se používá nejčastěji ve formě čaje.

Ten připravíme tak, že zalijeme 1 kávovou lžičku sušené rostliny šálkem vařící vody.

Po 5-10 minutách čaj slijeme. Pijeme maximálně dva šálky denně.

Pro přípravu vonné koupele použijeme na jeden litr vody 25 gramů rozmarýnu.

Zalijeme ho horkou vodou a směs přilijeme do koupele.

 

 

Mangold?

Mangold je příbuzný řepy a špenátu.

Mladé křehké listy mangoldu jsou výtečné do salátů.

Čepele větších listů lze zpracovat jako špenát.

Silné stonky je vhodné používat zvlášť, jsou výtečné dušené, smažené i vařené v páře.

Stonky barevných variet působí v pokrmech velmi ozdobně

 

 

    Řapikatý celer?

Řapíkatý celer je velmi podobný rostlině celeru bulvovému, liší se především v kořenu - je malý, rozvětvený a hlavně nevhodný ke spotřebě. Pro svůj nízký obsah kalorií a naopak vysoký obsah výživných látek je řapíkatý celer doporučován jako dietická zelenina. Celer má posilující vliv na činnost ledvin, je vhodný při revmatismu a dně. Doporučuje se při nervových slabostech. Zvyšuje stejně jako petržel činnost pohlavních žláz. Do svého jídelníčku ho mohou zařazovat také nemocní cukrovkou.

 

 

Kukuřice?

Potravina vhodná pro všechny věkové kategorie.

U dětí předškolního a školního věku a v období dospívání je

kukuřice zdrojem jak energie,  tak látek nezbytných pro zdravý vývoj, jak fyzický, tak mentální.

U dospělých a starších lidí zase pomůže udržet kondici a celkovou vitalitu, pevné nervy a

odolnost vůči stresu, pohlavní výkonnost a funkční imunitní systém.

Má pozitivní vliv na kvalitu našich vlasů, kůže, nehtůvazivových tkánisvalové hmoty,

je tedy i potravinou pro krásu.
Kukuřici můžeme upravovat mnoha způsoby. Mladé šťavnaté klasy se dají jíst syrové, buď samotné,

nebo v zeleninovém salátu, mají velmi příjemnou, nasládlou chuť.

Tradičně se ale také přidávají do pokrmů např. asijské a mexické kuchyně, můžeme,

je lehce osmažené vmíchat např. do rýže nebo těstovin, popř. je sterilizovat v octě, podobně, jako okurky.

Zralé, ale ještě neztvrdlé palice sladké kukuřice jsou výtečnou přílohou k jídlům.

Dají se povařit v solené vodě, upravit na páře, péct, nebo grilovat.

 

 

Dýně Hokkaió?

Dýně Hokkaidó je bohatá na vitamíny a minerální látky, zastoupeny jsou:

vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, betakarotén a vitamíny A, B, C. Léčivé účinky dýně Hokkaidó,

která je opravdovou vitamínovou bombou, jsou přímo zázračné.

Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích.

Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám.

Konzumace dýně Hokkaidó je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou.

Pro nízký energetický obsah, vysoký obsah vlákniny a detoxikační účinky je dýně Hokkaidó vhodná

i jako součást jídelníčku při redukční dietě.

 

 

ČERVENÉ ZELÍ?

Zelné listy z červeného zelí skrývají úplný balzám pro naše zažívání a pro naše zdraví celkově.

Červené zelí má stejně prospěšné vlastnosti jako bílé zelí, ale má víc provitaminu A a více vitaminů skupiny B.

Působí příznivě na snížení krevního tlaku a odvodňování.

Nezanedbatelný je v červeném zelí i obsah selenu, který slouží jako antioxidant.

Konzumace červeného zelí pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, prospívá krvetvorbě a netoxikuje organismus.

Stejně jako bílé zelí se využívá i ve vegetariánském jídelníčku a ve zdravé kuchyni, především v syrovém stavu.

Červené zelí se nejčastěji používá dušené jako příloha k masu, podusit jej můžeme i s jablky, skořicí, hřebíčkem

a červeným vínem, hodí se také na saláty. Využívá se i jako kysané zelí – krouhané se nakládá se solí a kořením.

 

 

Kadeřávek?

Má čtyřikrát větší obsah karotenů než brokolice, dále vitaminy skupiny B,

biotin, vitamin C, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor.

Má i značný obsah vitaminu E, který chrání buňky před volnými radikály.

Biotin ocení především ženy, protože se mu přezývá vitamin krásy, stará se totiž o hezkou pleť a vlasy.

Množství vitaminu A se skvěle postará o náš imunitní systém, ale i o vitalitu a dobrou náladu.

Draslík zase vyplavuje z těla škodliviny, čímž posiluje srdce, ledviny a močový měchýř.

Vláknina z kadeřávku přispívá k tvorbě zdravé střevní mikroflóry a navíc se vypořádá se všemi střevními potížemi.

Účinky na organismus: odstraňuje zácpu, zbavuje střeva jedovatých látek, chrání buňky před volnými radikály,

snižuje cholesterol, posiluje sliznice v těle, snižuje stres a zlepšuje náladu, pomáhá při osteoporóze

 

 

 

 RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA?

Růžičková kapusta je nutričně bohatá a přitom dietetická zelenina.

Díky obsahu tiaminu a kyseliny listové umí tělo nastartovat k činnosti, i když se venkovní teploty pohybují kolem bodu mrazu.

Ideální pokrm pro všechny, co trpí poruchami soustředění či chronickou únavou.

Zelené kuličky jsou bohaté i na vitamin C, posilují imunitní systém, krvetvorbu a zvyšují pevnost tkání.

Dále se pyšní obsahem beta karotenu, kyseliny listové, vitamínu E a draslíku.  

Nedoporučuje se při trombóze a lidem, kteří užívají léky na ředění krve.

I když jsou růžičky stejně jako většina ostatních druhů zeleniny nejzdravější syrové,

mnohem chutnější jsou po tepelné úpravě. Růžičkovou kapustu vaříme ve vroucí vodě nebo páře velmi rychle,

pouze nezbytně dlouhou dobu, aby nedošlo k rozvaření, tedy zhruba kolem 3 -5 minut.

Malé růžičky můžeme nakrájet do salátů. I ti nejzarytější kapustoví odpůrci jistě snesou růžičky v zeleninové polévce.

Určitě stojí za to vyzkoušet zapéct růžičky s bešamelem a sýrem

. Některé recepty doporučují vařené růžičky podávat s jedlými kaštany nebo vlašskými ořechy.

Při vaření však ztrácí svou zelenou barvu a mění se v šedou, proto zachování barvy je dobré kapustičky vařit s trochou mléka.

Dále je potřeba kapustičky před vařením pořádně očistit a vespod lehce naříznout do kříže.

Jinak by mohly hlavičky zůstat vevnitř syrové a nevynikla by tak jejich chuť.

Skladujeme v chladu, suchu, temnu či v lednici, takto vydrží i měsíc.

Chcete-li si růžičky zamrazit, pak malé růžičky spařte horkou vodou,

nechte vychladnout a osušit a uložte v sáčcích do mrazáku

 

 

 

 

 POHANKA?

Malá, šedivá až černá trojhranná semínka se jedí celá nebo jako krupice.

Pohanka neobsahuje lepek a tak se hodí jako potravina pro alergiky.

Pohanková mouka se například báječně hodí na přípravu palačinek a lívanců.

Opražená pohanka se nazývá kasha a má obzvlášť kořenitou příchuť.

Pohanka je vysoce nutričně a dieteticky hodnotná, z hlediska lidské výživy má velmi příznivé složení.

Obsažené bílkoviny, glycidy, lipidy i vláknina se zde nacházejí ve vhodném poměru.

Kromě kvalitních proteinů obsahuje i mnoho zinku, mědi, selenu, manganu, z vitamínů lze jmenovat vitamín B1, B2, B3, A, C a další.

Pohanka je cenná také pro svůj obsah rutinu, což je vlastně vitamín P,

který má příznivý vliv na cévní systém a hlavně udržuje cévy pružné a pevné,

reguluje krevní srážlivost a snižuje obsah cholesterolu v krvi.

Pohanka je často doporučovaná právě při problémech s křečovými žilami.

Příprava:Pohanku vaříme v dvojnásobném množství vody s trochou soli.

Pohanku vaříme krátce. Stejně jako proso, tedy jáhly, je to zásadotvorná potravina.

Je to vhodná příloha jak k zeleninovým salátům, tak k masu.

Výborná je také pro přípravu kaše, třeba v kombinaci s rýží.

Nemáte-li rádi pohanku jako potravinu, pak lze v obchodech sehnat i pohankový čaj či čajovou směs,

kde je pohanka jako příměs. I tato forma je účinná a prospívá zdraví.

 

 

 ŠPALDA?

Špaldová pšenice obsahuje nejvíce bílkovin ze všech obilnin a také má vysoký obsah vlákniny.

Je lehce stravitelná, bohatá na minerály a posiluje imunitní systém.

Svatá Hildegarda jí léčila vážně nemocné. V čem je špalda výjimečná?

Kromě typické oříškové chuti obsahuje nejvíc bílkovin ze všech obilovin.

Má zanedbatelné procento tuku, který představují především nenasycené mastné kyseliny.

Je bohatá na minerály, zejména hořčík, vápník, draslík, fosfor, zinek a vitaminy B1, B2 a PP.

Pozitivně působí na imunitní systém. Špalda má vysoký obsah vlákniny.

Odborníci na zdravou výživu proto radí konzumovat ji při potížích s trávením.

Beta-karoten a tiokyanát podporují regeneraci buněk a chrání před infekcemi.

Podle některých odborníků má dokonce protirakovinné účinky.

V okrajových vrstvách zrn se nachází množství rostlinných estrogenů.

Ty mohou působit příznivě při hormonálně předurčených druzích nádorových onemocnění.


 

                                                                                                                                        KMÍN

           Přidává se při vaření brambor, do kyselého zelí, k masům a do salátů. SEMENA KMÍNU (Semencarví, Fructuscarvi)

            obsa­hují hlavně silici s 60 % karvonu. Silice usnadňu­je trávení a uvolňuje žaludeční a střevní křeče a pomáhá při nadýmání.

            Kmín známe především jako tradiční koření, ale méně se ví o jeho léčivých účincích. Víte, proč se bez kmínu neobejdou jídla z

             brambor? Kmín přidáváme vždy do vody na vaření brambor, nejde jen o chuť, ale především neutralizuje škodlivý solanin

             obsažený hlavně v zelených a klíčících bramborách. Solanin může zhoršit zrak i způsobit srdeční potíže. Kmín mletý nebo

            drcený přidáváme do všech polévek a jídel z „nadýmavých“ zelenin, tím předcházíme zažíva­cím potížím. Kmín je močopudný a

              podporuje tvorbu mateřského mléka a je vhodný i pro kojence a malé děti při zažívacích potížích, usnadňuje také vykašlávání.

              Žvýkání několika semínek odstraňuje zápach z úst.  V aromatera- pii se používá kmínový éterický olej k inhalaci, obkladům a

              masážím při migréně, poruchách za­žívání a nadýmání, zácpě a žlučových kamenech a zástavě menstruace a pro podporu kojení.

               V tě­hotenství se kmínový olej nesmí užívat a semena jako kořeni jen v malém množství. Podobné účinky mají i semena koriandru,

               který by se neměl užívat v těhotenství, ale při kojení se naopak doporučuje. Obě koření mají zahřívající působení. 

                PRO ZDRAVÍ TĚLA1.   Čaj (odvar) z kmínu a jablek proti bolení bříška a na podporu tvorby mateřského mlé­ka při kojení: 1 malá

               lžička semen  kmínu + 1 lžíce jablečných slupek (sušených či čerstvých) povaříme 7 minut a louhujeme 10 minut. Pijeme proti

              na­dýmání a při kojení 1x až 3x denně  1 šálek. Čaj je vhodný v menším množství při bolení bříška i pro malé děti asi od 2 let.

              2.  Čaj (nálev) z kmínu proti bolení bříška a na podporu tvorby mateřského mléka při kojení:   1/2    lžičky semen od každé byliny:

              fenykl + kmín + anýz, podrtíme v hmoždíři a zalijeme vroucí vodou, louhujeme 15 minut a scedíme nebo vaříme celá semena 7 minut

              a scedíme. Pijeme proti nadýmání a při kojení 1x až 3x denně 1 šálek. Čaj je vhodný v menším množství při bolení bříška i pro malé

             děti asi od 2 let. Kmín se dobře kombinuje také s heř­mánkem a meduňkou proti bolení bříška a pro pod­poru kojení zas s kopřivou.

             3.  Čaj (nálev) z kmínu a dalšího koření proti nadýmaní a křečím a pro lepší trávení: 25 g semen korinadru + 25 g semen fenyklu +

             20 g semen anýzu + 20 g semen kmínu nebo kopru. V hmoždíři promícháme a rozdrtíme vždy jen po­třebnou dávku těsně před

             použitím, aby vonné si­lice nevyprchaly. 1 lžíci směsi přelijeme 1 šálkem vroucí vody, louhujeme 5-10 minut, scedíme a pi­jeme

            vždy po jídle.